OTÁZKY A ODPOVĚDI

Práce ve svátek§ 91

(1) Dny pracovního klidu jsou dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu, a svátky.

(2) Práci ve dnech pracovního klidu může zaměstnavatel nařídit jen výjimečně.

(5) Ve dnech pracovního klidu může zaměstnavatel nařídit jen výkon prací uvedených v odstavcích 3 a 4 nejvýše dvakrát v průběhu období 4 týdnů po sobě jdoucích, uplatní-li se v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4.

6) U zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec koná práci v nočních směnách, začíná den pracovního klidu hodinou odpovídající nástupu zaměstnanců té směny, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první. Ustanovení věty první je možné použít též pro účely práva na mzdu nebo plat, odměnu z dohody a pro zjišťování průměrného výdělku.

Proplácení přesčasů nebo náhradní volno

Podle ust. § 114 odst. 1 zákoníku práce platí, že "za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo, a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku." Z uvedeného je tak patrné, že zaměstnavatel a zaměstnanec se mohou dohodnout, že za práci přesčas bude zaměstnanci namísto příplatku ke mzdě poskytnuto náhradní volno.

Podle odst. 2 stejného ustanovení pak platí, že "neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek podle odstavce 1." Strany pracovního poměru se tedy mohou dohodnout na jiném období, v němž zaměstnanec náhradní volno vyčerpá, aniž by byli limitováni právě probíhajícím kalendářním rokem. Je tedy možné "schovat si" napracované přesčasové hodiny i do předem ujednaného období v následujícím kalendářním roce.

Zákoník práce přitom nestanoví, jak má dohoda o poskytnutí náhradního volna za práci přesčas vypadat. Dohoda může být uzavřena ústně nebo písemně, nicméně písemnou formu lze pro případ sporu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem jen doporučit. Vždy musí jít o individuální dohodu mezi stranami pracovního poměru - není možné sjednat ji kolektivní smlouvou.

Zaměstnavatel by si však měl být vědom skutečnosti, že prací přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn [viz ust. § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce]. Podle ust. § 93 odst. 1 a 2 zákoníku práce navíc platí, že práci přesčas je možné konat jen výjimečně, jsou-li pro to vážné provozní důvody. Jinými slovy, přesčasovou práci není možné předem a pravidelně plánovat v rámci rozvrhu pracovních směn.

Pro sezónní práce, jejichž rozsah je dobře předvídatelný a plánovatelný, je vhodné využít institutu nerovnoměrného rozvržení pracovní doby [viz ust. § 78 odst. 1 písm. m) zákoníku práce]. To může zaměstnavatel zavést, aniž by potřeboval souhlas zaměstnance, ledaže si s ním předtím výslovně ujednal rovnoměrné rozvržení pracovní doby. V praxi je pak při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby možné v rámci tzv. vyrovnávacího období rozvrhnout práci např. tak, že během sezóny bude mít pracovní týden 48 hodin a mimo sezónu 32 hodin (průměrně 40 hodin týdně za celé období). Délka vyrovnávacího období může být nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích, a jen kolektivní smlouva může toto období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Specifickou variantou nerovnoměrného rozvržení pracovní doby je konto pracovní doby (viz ust. § 86 - 87 a § 120 - 121 zákoníku práce).

Může zaměstnavatel zaměstnanci oznámit práci přesčas hodinu před koncem směny?

ANO. Zákoník práce neobsahuje ustanovení ukládající zaměstnavateli povinnost oznamovat práci přesčas zaměstnanci dopředu. Zaměstnavatel tedy může i hodinu před odchodem zaměstnance ze směny oznámit přesčas. Musí však dodržovat zákonné limity a dobu nepřetržitého odpočinku mezi směnami, která je alespoň 11 hodin.

Kdy vzniká nárok nárok na příplatek za přesčas ?

Jan když překročíte měsíční fond a to například když pracujete v jednosměnným provozu tl. 8 hodin denně tj. 40 hodin týdne a překročíte hodu podle vyhlášky viz fond například v lednu 2022 tj. 168 hodin (8 x pracovní dny za měsíc bez svátku) odpracujete 170 hodin tak máte 2 hodiny přesčas.

Pozor když pracujete v třísměnným provozu tak máte 7,5 hodin denně tj. 37,5 hodin ta týden lednu 2022 je fond 157,5 hodin. Přiklad odpracujete 160 hodin  (160-157,5 = 2.5. hodny přesčas).

Pracujete na jednosměnným provozu jen 6,5 hodiny denně tek pro Vás platí fond dle zákona 8 hodin tl. 40 týdně (v lednu jste  odpracovala 8 hodin denně celkem 168 hodin fond je 168 hodin denně v tomto případě namete žádné hodiny přesčas). Přesčas bude až při překročení měsíčního fondu pro 1 směny provoz.

Fond pracovní doby

Fond pracovní doby je čas, který dle dohody se zaměstnavatelem stráví zaměstnanec v práci. V závislosti na této předem stanovené době, má pracovník nárok na zisk plného finančního ohodnocení. Zákoník práce pracuje s týdenním fondem pracovní doby, který stanovuje, kolik hodin musí strávit zaměstnanec v práci každý týden v závislosti na režimu a typu jeho povolání.

Stanovené týdenní fondy pracovní doby:

• 40 hodin ve většině případů
• 37,5 hodiny ve třísměnném nebo nepřetržitém režimu 
  
• 38,75 hodin ve dvousměnném režimu

Fond pracovní doby - výpočet

Pokud budeme počítat se standardním týdenním fondem, který činní 40 hodin, tak ho většinou rozpočítáváme pouze do pracovních dní. Počítáme s tím, že o víkendech se obvykle nepracuje. Pokud bychom tedy rozpočítali čas strávený v práci na pracovní dny, tedy pondělí až pátek, tak by zaměstnanec měl v průměru strávit v práci 8 hodin denně.

Samozřejmě je potřeba od fondu pracovní doby odečíst státní svátky a řádnou dovolenou. V praxi bychom tedy spočetli, kolik pracovních dnů bylo v daném měsíci a vynásobili průměrným časem, který v práci trávíme a tak získali měsíční fond pracovní doby.

Plánovací kalendář naleznete na internetu nebo zde 

Dovolená

Výměra dovolené činí nejméně 5 týdny v kalendářním roce. Na dovolenou za kalendářní rok "v plném rozsahu" vznikne právo zaměstnanci, jehož pracovní poměr k zaměstnavateli trval v kalendářním roce nepřetržitě po dobu 52 týdnů a jenž v tomto roce odpracoval alespoň 52 násobek stanovené nebo sjednané kratší pracovní doby. Za každý odpracovaný týden má zaměstnanec nárok na 1/52 z celkové dovolené. Zaměstnanec, který bude u zaměstnavatele pracovat méně než čtyři týdny, nebude mít nárok na dovolenou vůbec. 

Například: máte-li pracovní smlouvu do 28. 02. máte nárok jen na poměrnou část dovolené do konce měsíce 2 dny.

Máte úvazek 7,5 hodiny za celý rok dostanete 187,5 hodiny zaokrouhleno na 188 hodiny.      

Máte úvazek 8 hodiny za celý rok dostanete 200 hodiny.   
viz obrázek.

Náborový a stabilizační příspěvek pro nové operátory do kmene

Po odpracování prvního celého kalendářního měsíce bude operátorům přijatým do pracovního poměru 

po 1. 1. 2021 vyplacen příspěvek ve výši 1 000 Kč, po třech celých měsících 2000 Kč, po šesti celých měsících   3 000 Kč a po celém roce 4 000 Kč.

Sleva na děti (daňové zvýhodnění)

Pravidla daňového zvýhodnění upravuje § 35c zákona o daních z příjmů. Snížit si o ně daň může poplatník, který s vyživovaným dítětem žije ve společné domácnosti (vždy ale jen jeden rodič). Podmínka získaní slev na děti je dosáhnou v daném měsíci mzdy minimálně 8 100 Kč. (nezapočítává se náhrada za nemoc).

Výše daňové slevy činí:

• na první dítě (1267 Kč měsíčně),
• na druhé dítě (1860 Kč měsíčně),
• na třetí a další dítě (2320 měsíčně).

I u daňové slevy na dítě platí, že se zvyšuje na dvojnásobek, pokud to je držitelem průkazu ZTP/P (a opět platí, že lze vyšší slevu nárokovat i bez průkazu ZTP/P, pouze s rozhodnutím úřadu o jeho přiznání):

• na první dítě (2534 Kč měsíčně),
• na druhé dítě (3720 Kč měsíčně),
• na třetí a další dítě (4640 měsíčně).

Nový nárok je nutné doložit rodným listem a prohlášení druhého rodiče a u dětí 15 a více let nutné dokládat ročně potvrzení o studiu.

Vyživovaným dítětem je nezletilé dítě, které s vámi žije ve společné domácnosti až do měsíce jeho 18. narozenin (včetně). Dále pak i zletilé dítě do 26 let věku (včetně), které se soustavně připravuje na budoucí povolání a nepobírá invalidní důchod třetího stupně.

Výše slevy na druhé a další dítě se v průběhu minulého roku zvýšila se zpětnou platností od začátku roku 2021. Protože zaměstnancům, kteří si slevu na dítě uplatňují na měsíční bázi, byla vyšší sleva zohledněna až po schválení během roku (nešla zohlednit zpětná platnost), dopočte se jim rozdíl v rámci zúčtování daní, o které musí požádat svého zaměstnavatele nejpozději do 15. února. Pokud zaměstnanec nemůže požádat zaměstnavatele o zúčtování daní (např. protože má i příjmy z podnikání), musí podat daňové přiznání, kde si vyšší neuplatněnou slevu na děti zohlední sám. 

Definuje zákon v § 35c odst. 6.

Dočasné pracovní neschopnosti

Nemoc či úraz a s tím související výpadek příjmu nejsou určitě nic příjemného. Jako kompenzaci mohou pracující čerpat náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a nemocenské. Jaký je v tom rozdíl? V prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel, od 15. dne náleží nemocenské hrazené Českou správou sociálního zabezpečení. Tento princip funguje i u nynějších karantén a izolací.

Účast na nemocenském pojištění zpravidla u všech zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinná. Pojistné na nemocenské pojištění za ně odvádí zaměstnavatel. Osoby samostatně výdělečně činné se mohou účastnit nemocenského pojištění (a hradit pojistné) dobrovolně.

Na nemocenské (dávka vyplácená státem) má nárok zaměstnanec, který byl uznán dočasně práceneschopným pro nemoc nebo úraz (nebo mu byla nařízena karanténa) a jehož dočasná pracovní neschopnost (nebo nařízená karanténa) trvá déle než 14 kalendářních dnů. Za prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec od svého zaměstnavatele náhradu mzdy. Trvá-li nemoc déle než 14 dní, pak mu od 15. dne vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) příslušná podle sídla zaměstnavatele (event. jeho mzdové účtárny) nemocenské.

Podmínky nároku

Podmínkou nároku na nemocenské je účast na nemocenském pojištění, tedy že osoba je takzvaně nemocensky pojištěna. Účast na nemocenském pojištění vzniká u zaměstnance zpravidla dnem, ve kterém začal vykonávat práci pro zaměstnavatele, a zaniká dnem skončení doby zaměstnání. U OSVČ pak dnem, který uvedla v přihlášce k účasti na pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém přihlášku podala.

Jestliže zaměstnání (pojištění) skončilo a následně zaměstnanec onemocněl, vztahuje se na něj ze zákona ochranná lhůta, kdy mu může vzniknout nárok na nemocenské. Ochranná lhůta pro nárok na nemocenské trvá nejdéle 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění. Pokud tedy onemocníte v těchto 7 dnech, prvních 14 dní nemáte na náhradu mzdy nárok, ale od 15. dne vám nemocenskou vyplácí OSSZ. Trvalo-li pojištění kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik trvalo zaměstnání.

O vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje ošetřující lékař, a to vystavením Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (tzv. eNeschopenky).

Nejčastější otázky a odpovědi k dočasné pracovní neschopnosti

Zaměstnanec má dle zákoníku práce povinnost zaměstnavateli neprodleně sdělit, že u něj nastala dočasná pracovní neschopnost. Tuto informaci postačí sdělit telefonicky nebo e-mailem. Zde kontakt. Stejným způsobem bude zaměstnanec informovat zaměstnavatele po kontrole zdravotního stavu, že jeho dočasná pracovní neschopnost dále trvá.

Lékař pojištěnci předá Průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce, ve kterém jsou informace o dočasné pracovní neschopnosti a lékaři, který o ní rozhodl. Do tohoto průkazu lékař vyznačuje termín příští kontroly, potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti či její ukončení. Ostatní doklady týkající se pracovní neschopnosti zasílá lékař elektronicky přímo OSSZ, a to včetně potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti (dříve tzv. lístek na peníze). Pojištěnec tedy nemusí předávat zaměstnavateli žádné doklady. Zaměstnavatel si bude moci informaci o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a jejím trvání ověřit prostřednictvím služeb ePortálu ČSSZ.

Jak si zažádám o výplatu nemocenského?

Od 1. 1. 2020 již pojištěnec nemusí podávat samostatnou žádost o výplatu nemocenského (dříve šlo jeden z dílů propisovacího tiskopisu). Žádost o nemocenské se ze zákona považuje za podanou, pokud pracovní neschopnost trvá déle než 14 kalendářních dnů, a to na základě rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti a potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti, které zasílá lékař elektronicky přímo OSSZ.

Jako dočasně práce neschopný musím dodržovat režim, tedy být doma, na adrese, kterou jsem sdělil ošetřujícímu lékaři. Musí být tato adresa stejná jako adresa trvalého bydliště?

Není podmínkou, aby nahlášená adresa byla totožná s adresou trvalého bydliště. Důležité je dodržovat léčebný režim a rozsah stanovených vycházek a umožnit kontrolu jeho dodržování. Adresu pobytu lze změnit se souhlasem ošetřujícího lékaře, protože jde o součást režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. U žádostí o změnu pobytu do zahraničí je nutný souhlas lékaře OSSZ.

Co si musím ještě pohlídat?

Určitě je nutné označit místo pobytu (zvonek) jmenovkou. Také je dobré si pamatovat, že možnost kontroly není omezena pouze na denní dobu, která odpovídá běžné pracovní době v kalendářním týdnu, tj. kontrolor může přijít i o víkendu nebo mimo pracovní dobu. Je nutné dodržovat dobu
a rozsah stanovených vycházek.

Kontrola mě doma nezastihla. Hrozí mi nějaký postih?

V případě, že pracovníci OSSZ nemocného nezastihnou na uvedené adrese, vyzvou ho písemným oznámením, aby kontaktoval OSSZ. Pokud se prokáže porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, zahájí OSSZ správní řízení, jehož výsledkem může být rozhodnutí o krácení nebo odejmutí nemocenského, tzv. postih.

Během prvních 14 dnů má také zaměstnavatel právo kontrolovat své zaměstnance "na neschopence". Pokud zjistí nedodržování léčebného režimu, řeší se postih podle zákoníku práce.

Pojištěnci, který porušil režim dočasně práce neschopného nebo nesplnil povinnost součinnosti při kontrole tohoto režimu, může být nemocenské kráceno nebo odňato za dobu až 100 kalendářních dnů ode dne (každého) porušení tohoto režimu nebo ode dne nesplnění povinnosti součinnosti při kontrole tohoto režimu.

Jakou formou mi bude nemocenské vypláceno?

Nemocenské bude pojištěnci vypláceno stejným způsobem, jakým mu zaměstnavatel vyplácí mzdu nebo plat. Tuto informaci sděluje OSSZ zaměstnavatel.

Zákon nestanovuje pro výplatu nemocenského určitý konkrétní termín (např. den v měsíci). Nemocenské, stejně jako ostatní dávky nemocenského pojištění se podle zákona o nemocenském pojištění vyplácí zpětně ve lhůtě nejpozději do jednoho měsíce následujícího po dni, kdy byly OSSZ doručeny všechny potřebné a správně vyplněné doklady pro nárok na výplatu dávky.

V případě OSVČ je nemocenské vypláceno stejným způsobem, jakým tato osoba platí pojistné na nemocenské pojištění.

Pojištěnec může písemně požádat o jiný způsob výplaty, kdy k této žádosti může využít tiskopis "Žádost o změnu způsobu výplaty při dočasné pracovní neschopnosti", který je dostupný na ePortálu ČSSZ anebo v tištěné podobě na OSSZ.

Kolik dostanu peněz?

Pokud jste práce neschopni, po dobu prvních dvou týdnů dostáváte tzv. náhradu mzdy vyplácenou zaměstnavatelem. Náhrada mzdy je vyplácena ve výši 60 % z redukovaného průměrného hodinového výdělku a proplácejí se pouze pracovní dny, případně svátky, připadají-li na pracovní den.

Od 15. dne pracovní neschopnosti dostáváte nemocenské. Výše nemocenského je do 30. dne trvání pracovní neschopnosti stanovena ve výši 60 % z redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den, mezi 31. až 60. dnem se zvyšuje na 66 % a od 61. dne na 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den.

Redukovaný denní vyměřovací základ se počítá postupem podle zákona o nemocenském pojištění. Vychází ze součtu příjmů za rozhodné období (obvykle 12 kalendářních měsíců, pokud zaměstnání netrvalo např. kratší dobu), z něhož se určuje průměrná částka na kalendářní den (s některými dny se však nepočítá, protože by výsledný podíl nespravedlivě rozmělnily - jde např. o dny, za které nenáležela mzda, protože zaměstnanec pobíral některou z dávek nemocenského pojištění). Vypočtený průměr se redukuje za pomoci redukčních hranic, které se každoročně zvyšují.

Orientační výši dávky spočítá příslušná kalkulačka MPSV.

Podrobnější informace naleznete na webových stránkách ČSSZ.

Izolačka KONEC PLATNOSTI 28.2.2022

Aktuálně byl návrh zákona o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě schválen oběma komorami Parlamentu ČR, je podepsán prezidentem ČR Milošem Zemanem a nabyl účinnosti publikováním ve Sbírce zákonů (23. 12. 2021) pod č. 518/2021 Sb.

NEJČASTĚJŠÍ OTÁZKY A ODPOVĚDI

Pro koho Izolačka platí ?

Pro všechny zaměstnance, kterým bude nařízena karanténa nebo izolace z důvodu infekčního onemocnění (Covid-19 nebo jiné) v období účinnosti zákona a kteří mají v době prvních 14 kalendářních dnů karantény/izolace nárok na náhradu mzdy, platu odměny z dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, platu ve snížené výši nebo odměny ve snížené výši.

Jaká je výše izolačky?

Příspěvek při karanténě/izolaci náleží ve výši až 370 Kč za kalendářní den a poskytuje se vedle náhrady mzdy, platu, odměny z dohody, sníženého platu, snížené odměny v době prvních 14 dnů trvání této sociální události (dále jen "náhrada mzdy"). Součet náhrady mzdy a příspěvku nesmí však přesáhnout  90 % průměrného výdělku zaměstnance za počet neodpracovaných hodin. Běžná nemoc je        60 % průměrného výdělku.

Musí si zaměstnanec o Izolačku požádat?

Ne, dostane ji automaticky. Musí jen zaměstnavateli ohlásit nařízenou karanténu nebo izolaci. Zaměstnavatele informuje o nařízení karantény nebo izolace Česká správa sociálního zabezpečení přeposláním eNeschopenky na které je uvedena"karanténa nebo izolace. Izolačku pak obdrží zaměstnanec v následující výplatě.

Bude Izolačka podléhat exekuci?

Nebude, ani soudnímu výkonu rozhodnutí, a ani se nebude započítávat do příjmu pro dávky.

Jak se bude karanténa či izolace kontrolovat?

Dodržování nařízené karantény či izolace budou provádět orgány hygieny, které mohou při nedodržení podmínek ukládat i pokuty.

Od 30.11. jsem v pracovní neschopnosti pro příznaky Covid-19. Dne 2.12. mi vyšel pozitivní test a byla mi nařízena 14 dnů izolace. Za které dny mám nárok na Izolačku?

Mimořádný příspěvek vyplácí zaměstnavatel za prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény a/nebo izolace ale jen pracovní dny. Potvrzení o nařízení karantény (izolace) vydávají orgány ochrany veřejného zdraví a ošetřující lékaři. Nařízení karantény a izolace se potvrzuje na elektronicky zasílaném tiskopise eNeschopenka. Jestliže na tomto tiskopise je uvedeno slovo "karanténa" nebo "izolace" v rubrice "Druh vykonávané práce (profese)" nebo aspoň na tomto tiskopise uvede takovou diagnózu, z níž je zřejmé, že při tomto onemocnění musela být nařízena izolace, považuje se tato eNeschopenka za potvrzení nařízení karantény nebo izolace.

V tomto případě mohly nastat 2 situace:

1. Již dne 30. 11. 2021 vyhodnotil lékař onemocnění jako covidové, rozhodl o vzniku dočasné pracovní neschopnosti (DPN) s covidovou diagnózou. Zároveň byl povinen nařídit izolaci. Nárok na mimořádný příspěvek nevzniká, protože izolace nebyla nařízena po 30. 11.
2. Dne 30. 11. nevyhodnotil lékař příznaky onemocnění za tak vážné, aby uznal dočasnou pracovní neschopnost, ani nedospěl k závěru, že by tyto příznaky mohly být následkem nákazy covidem, ale "pro jistotu" Vás poslal na test. Dne 30. 11. nenařídil karanténu a ani nerozhodl o vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Teprve od 2. 12. vydal první rozhodnutí, jímž byla uznána dočasná pracovní neschopnost. Pokud onemocnění spojené s izolací ke dni účinnosti zákona, tj. 23. 12. 2021 bude ještě trvat, nárok na mimořádný příspěvek bude od 2. 12. po dobu 14 kalendářních dnů trvání izolace, tj. do 15. 12. 2021. Znovu upozorňujeme, že podmínkou tohoto "zpětného" nároku na příspěvek je skutečnost, že toto onemocnění s izolací musí trvat ještě i v den nabytí účinnosti zákona - tedy 23. 12. 2021.

EXEKUCE

Poučení o postupu při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy - od 1.4.2022

Srážky ze mzdy lze provádět jen do výše rozhodnutím přiznané pohledávky s příslušenstvím.

Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmu

fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, pojistné na sociální zabezpečení,

příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen "sražené

částky").

Sražené částky se vypočtou podle podmínek a sazeb platných pro povinného v měsíci, za který se čistá mzdazjišťuje.

Do čisté mzdy se započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou pracovník vykonává u toho, u koho jev pracovním poměru. Nezapočítávají se však do ní částky poskytované na náhradu nákladů spojených

s pracovním výkonem, a to zejména při pracovních cestách (§ 277 o.s.ř.)

Základní částka, která nesmí být podle § 278 občanského soudního řádu sražena povinnému z měsíční

mzdy, je rovna úhrnu dvou třetin součtu částky životního minima jednotlivce ( od 1.4.2022 tato činí částku

4.250,- Kč) a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu podle zvláštního právního předpisu na

osobu povinného, a jedné čtvrtiny nezabavitelné částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné.

Částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu se stanoví pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel - tato činí od 1.1.2022 částku 6.815,- Kč. Při výpočtu srážky pro

exekuční řízení, se nezabavitelná částka (resp. částka normativních nákladů na bydlení, navýšena pro

stanovení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši) nezvyšuje o částku uvedenou v ustanovení § 26a

zákona č. 117/1995 Sb.

Na manžela povinného ze započítává jedna třetina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na

dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna třetina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť,jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna třetina nezabavitelné částky se nezapočítává dožádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon

rozhodnutí dosud trvá.

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy vypočtené podle § 279 odst. 1 věty první občanského soudního

řádu srazí bez omezení, činí dvojnásobek součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních

nákladů na bydlení pro jednu osobu (nařízení vlády č. 595/2006 Sb., ve spojení s nařízením vlády č. 367/2007Sb. )

- základní nezabavitelná částka činí 8.298,75-Kč (úhrn 3/4 součtu částky životního minima jednotlivce a

částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu)

- nezabavitelná částka na vyživovano osobu (za každou osobu, které je povinen poskytovat výživné)

činí 1/3 z nezabavitelné částky, tj. 2.766,25 Kč

- částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení je 22.130,- Kč z toho vypočtená maximální výše 1/3 zbytku čisté mzdy je 7.377,- Kč

Přednostními pohledávkami jsou (§ 279 odst. 2 o.s.ř.):

a) pohledávky výživného,

b) pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví,

c) pohledávky náhrady újmy, způsobené úmyslnými trestnými činy,

d) pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,

e) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a

úrazového pojištění,

f) pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky

pojistného na veřejné zdravotní pojištění,

g) příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče

h) pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,

i) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,

j) pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,

k) pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v

období prvních 14 kalendářních dnů a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v období prvních 21

kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.

l) pohledávka za náhradní výživné podle jiného zákona

Jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se jednotlivě pohledávky z první

třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávku nebo o

pohledávky ostatní.

Dochází-li podle § 279 odst. 1 o.s.ř. ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní bez zřetele

na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak podle pořadí (odst.3) ostatní předností pohledávky.

Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného.

Nebylo-li však částkou sraženo z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši

nedoplatků.

Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Bylo-li mu

doručeno téhož dne nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí,

nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně.

Vyplácí-li se záloha za období delší než jeden měsíc, vypočte se, kolik připadá z poskytnuté zálohy na

jednotlivé měsíce, a z takto vypočtené měsíční odměny jsou povinnému prováděny srážky. Celková odměna

povinného za uplynulý rok se rozvrhne rovnoměrně na jednotlivé měsíce. Z měsíční odměny se pak vypočtou s konečnou platností srážky a oprávněnému se vyplatí rozdíl mezi částkami, které měly být povinnému sraženy v jednotlivých měsících, a částkami, které skutečně ze zálohy oprávněnému byly již vyplaceny.

Dochází-li k výplatě mzdy za několik měsíců najednou, je třeba vypočítat srážky za každý měsíc zvláště.

Požádá-li o to plátce mzdy, oprávněný nebo povinný, určí soud, jaká částka má být v příslušném výplatním

období ze mzdy povinného sražena, a je-li více oprávněných, kolik z ní připadne na každého z nich.

Sraženou částku vyplatí plátce mzdy přímo oprávněnému. Má-li však být z provedených srážek uspokojeno

několik pohledávek, může plátce mzdy zaslat sraženou částku soudu, který ji rozvrhne mezi oprávněné a sám provede výplatu. Plátce mzdy je povinen zaslat sraženou částku soudu, jestliže mu to na žádost některého z oprávněných nařídí předseda senátu.

Sraženou částku je plátce mzdy povinen oprávněnému vyplatit, i když sám má vůči němu peněžitou

pohledávku, kterou by si jinak mohl započíst.

Změní-li se po nařízení výkonu rozhodnutí plátce mzdy, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze

mzdy i na mzdu povinného u nového plátce mzdy.

Povinnost provádět srážky mzdy vzniká novému plátci mzdy již dnem, kdy se od povinného nebo od dosavadního plátce mzdy dozví, že byl soudem nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného a pro jaké pohledávky, nedozví-li se o těchto okolnostech nový plátce mzdy již dříve, vzniká mu tato povinnost dnem, kdy mu je doručeno usnesení podle § 294 odst. 3. Pořadí, které získala pohledávka oprávněného podle § 280 odst. 3, zůstává jí zachováno i u nového plátce mzdy.

Za změnu plátce mzdy podle odst. 1 se nepovažuje, jestliže povinný po nařízení výkonu rozhodnutí získá

nárok na peněžitou dávku nemocenského pojištění nahrazující mzdu a jestliže dávku mu vyplatí plátce mzdy.

Ten, kdo přijímá občana do práce, je povinen vyžádat si od něho potvrzení vystavené tím, u koho občan

naposledy pracoval, o tom, zda byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami z jeho mzdy, kterým soudem a v čí

prospěch. Takové potvrzení je povinen každý zaměstnavatel vydat občanu, který u něho přestal pracovat.

Zjistí-li ten, u koho povinný nastoupil nově do práce, že byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy,

oznámí to bez odkladu soudu, který výkon nařídil.

Přestal-li povinný pracovat u dosavadního plátce mzdy, musí to oznámit do jednoho týdne soudu, který nařídil výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy. Do jednoho týdne musí povinný soudu rovněž oznámit, že nastoupil práci u jiného plátce mzdy.

Plátce mzdy musí oznámit soudu do jednoho týdne, že u něho přestal povinný pracovat. Zároveň zašle soudu vyúčtování srážek, které ze mzdy povinného provedl a vyplatil oprávněným, a oznámí soudu, pro které pohledávky byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy a jaké pořadí mají tyto pohledávky.

Pobírá-li povinný mzdu od několika plátců mzdy, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí na všechny tyto

mzdy. Srážky ze mzdy je každý plátce mzdy povinen provádět ode dne, kdy mu bylo doručeno nařízení výkonu rozhodnutí.

Ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z pracovní

odměny členů družstev a z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci, zejména z důchodu,

nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, stipendia, náhrady ucházejícího výdělku, náhrady poskytované za výkon společenských funkcí a z hmotného zabezpečení uchazeče o zaměstnání.

Jde-li o výkon rozhodnutí srážkami z důchodu občana, který z tohoto důchodu platí náklady za pobyt v ústavu sociální péče, nepodléhá výkonu rozhodnutí částka potřebná na úhradu pobytu a částka rovnající se výši kapesného v takovém ústavu.

Ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z odměny

plynoucí z dohody o pracovní činnosti.

Za jiný příjem ve smyslu odst. 1 nelze považovat odměny za provedení práce podle § 236 zákoníku práce

bez ohledu na to, co bylo ujednáno o splatnosti odměny.

Exekuční příkaz srážkami ze mzdy/jiných příjmů povinného se vztahuje i na přeplatek na dani z ročního

zúčtování záloh, který je považován za jiný příjem povinného (rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č.j. 1 VSPH

241/2013-B-50 ze dne 18.3.2013), a je tedy nutné s přeplatkem z ročního zúčtování daně nakládat jako se

mzdou. Proto v případě, že má být povinnému vyplacen přeplatek na dani vzniklý na základě ročního zúčtování daně z příjmů fyzických osob, je tento přeplatek pro účely výpočtu výše srážky součástí čisté mzdy v měsíci, kdy má být vyplacen.

Nesplní-li některý plátce mzdy povinnost uvedenou v § 294 odst. 1 a 2 nebo v § 295 odst. 2 o.s.ř., může se

oprávněný domáhat, aby mu plátce mzdy vyplatil částky, na které by měl právo, kdyby byl plátce mzdy uvedené povinnosti splnil.

Za nesplnění povinností uvedených v § 294 a § 295 může soud uložit povinnému i plátci mzdy pořádkovou

pokutu (§ 53).

Jestliže plátce mzdy neprovede ze mzdy povinného srážky řádně a včas, provede-li v menším než

stanoveném rozsahu nebo nevyplatí-li srážky oprávněnému bez odkladu po tom, kdy mu bylo doručeno

vyrozumění, že nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci nebo kdy dospěly další měsíční částky mzdy,

může oprávněný uplatnit proti plátci mzdy u soudu právo na vyplacení částek, které měly být ze mzdy povinného sraženy.